O projektu
web pro sociální pracovníky zodpovědné nejen vůči profesi, ale také vůči sobě
Menu
Mé jméno je Any a jsem sociální pracovnicí. Vždy jsem vnímala, že mým celoživotním posláním je profese, v níž budu pracovat s lidmi a budu jim pomáhat zvládat obtížné životní situace. Zaměřila jsem se proto na studium sociální práce a ta je také oborem, který se mi vryl pod kůži.
Během samotného studia a následně také v průběhu praxe jsem začala narážet na to, že se sociální prací je spojeno mnoho negativních pojmů. Už na škole jsem se setkávala s texty, které popisovaly sociální práci jako profesi neukotvenou v současné společnosti, s nejasným vymezením vůči jiným pomáhajícím oborům a nejistou budoucností.
V situaci, kdy jsem o své práci mluvila s lidmi mimo obor, slýchala názory, že sociální práce je jen špatně placená a vykonávají ti, kteří se na jiné studium nedostali. Případně, že sociální pracovníci „pouze“ vydávají dávky, berou děti z rodin a umývají klienty v domovech „důchodců“.
Rozhodně nechci říci, že na výše uvedených pojmech není ani trocha pravdy. Mnohé názory na profesi sociální práce jsou podloženy dlouhodobými výzkumy odborných pracovníků. Co mi však chybí, je nahlížení na sociální práci z více úhlů pohledu.
A právě přinášení nových pohledů a poukázání na nepřeberné množství pozitiv, které tato profese má, jsou hlavními cíli projektu Skvělí lidé.
Během své praxe jsem se setkala s desítkami lidí, kterým chci svou prací na webu složit poklonu. Jedná se o skvělé lidi s úžasnými schopnostmi, kteří chtějí, mohou a také realizují pomoc potřebným. Název blogu tedy plně vystihuje to, co chci sociálním pracovníkům sdělit.
„Pravdu o čemkoliv poznáme, jsme-li ochotni přijmout všechny pohledy na danou věc.
Jeden úhel pohledu zůstane vždy náš, ovšem i ten se může měnit v čase a prostoru“
sociální pracovnice, evaluátorka, fundraiser
„Jsi součástí týmu, která vnáší určitý klid a pohodu, ale zároveň neustálý pohyb. Jako lesní potůček. Není nijak velký, je plný tak akorát čerstvé vody, která je pořád v pohybu a teče přesně ke svému cíli. Zároveň je klidný, a když si k němu na chvíli člověk sedne, má pocit, že je vše naprosto v pořádku.“
Když jsem text četla, tak jsme byla velmi dojatá, protože metaforou potůčku se má kolegyně v den, když jsme se loučily, neskutečně trefila tomu, jaká doopravdy jsem.
Byla bych ráda potůčkem, který osvěží vody sociální práce, která je krásnou krajinou, o které ale mnoho lidí neví, nebo které si až tak neváží.
Ráda bych k sobě zároveň připojovala další potůčky se kterými budeme tvořit větší řeku, kterou půjde už jen stěží přehlédnout. Taková řeka přinese lidem potřebnou vláhu. Možná to bude znít až příliš namyšleně, ale stejně jako příroda potřebuje vodu, věřím tomu, že lidé na světě potřebují sociální pracovníky.
Copyright © 2022 Skvělí lidé
Autorka:
Aneta Gerlová
Email:
email@skvelilide.cz
Telefon:
721 003 109