Milí čtenáři,

chtěla bych vás co nejsrdečněji přivítat na mém webu. Dlouho jsem přemýšlela o tom, jak napsat úvodní článek, tak, aby nebyl moc škrobený, namyšlený, trapný nebo přehnaně optimistický a zároveň vystihoval záměr webu. Sami tedy uvidíte, jak se mi podařilo tento úkol zvládnout. Za váš názor nebo komentář budu moc ráda.

Samotný projekt skvělílidé.cz vznikl na základě mého naštvání, ale současně také optimismu. Pokud se ptáte, v čem spočívalo mé rozhořčení, tak odpovím trochu zeširoka. Vždycky jsem vnímala mým celoživotním posláním je profese, v níž budu pracovat s lidmi a budu jim pomáhat zvládat obtížné životní situace. Zaměřila jsem se proto na studium sociální práce a ta je také oborem, který se mi vryl pod kůži. Během samotného studia a následně také v průběhu praxe jsem začala narážet na to, že se sociální prací je spojeno mnoho negativních pojmů. Už na škole jsem se setkávala s texty, které popisovaly sociální práci jako neukotvenou profesi v současné společnosti, s nejasným vymezením vůči jiným pomáhajícím oborům a nejistou budoucností. V situaci, kdy jsem o své práci mluvila s lidmi mimo obor, slýchala názory, že sociální práce je jen špatně placený obor, který vykonávají ti, kteří se na jiné studium nedostali. Případně, že sociální pracovníci „pouze“ vydávají dávky, berou děti z rodin a umývají klienty v domovech „důchodců“. Uvedu jeden příklad za všechny. Když jsem poprvé s myšlenkou studia sociální práce přišla za svými rodiči, řekl mi s trochou nadsázky můj tatínek, že se musím dobře vdát, protože mě tato práce neuživí.

Rozhodně nechci říci, že na výše uvedených pojmech není ani trocha pravdy. Mnohá zjištění, která s uvedenými názory na existenci profese jsou podložená dlouhodobými výzkumy odborných pracovníků. Co mi však chybí, je nahlížení na celou sociální práci z více úhlů pohledu. Na tuto myšlenku mě přivedla jedna z karet ilustrátorky a autorky Lucie Ernestové, která má na sobě napsáno:

Pravdu o čemkoliv poznáme, jsme-li ochotni přijmout všechny pohledy na danou věc. Jeden úhel pohledu zůstane vždy náš, ovšem i ten se může měnit v čase a prostoru“

A to je právě onen důvod, proč jsem se rozhodla web založit. Domnívám se totiž, že zabřednutí v negativismu sociální práci nic dobrého nepřinese a zároveň vystihuje pouze jeden pohled na ni. Pro ilustraci použiji opět citát, tentokráte z oblíbeného filmu Pelíšky: „A komu tím prospějete?“

Cílem webu je proto přinášet nové pohledy na sociální práci a zároveň poukázat i na nepřeberné množství pozitiv, které tato profese má. Během své praxe jsem se setkala s desítkami lidí, kterým chci svou prací na webu složit poklonu. Jedná se o skvělé lidi s úžasnými schopnostmi, kteří chtějí, mohou a také realizují pomoc potřebným. Název blogu tedy plně vystihuje to, co chci sociálním pracovníkům sdělit.

A co bude tento web obsahovat? Svými texty o sociální práci pro sociální pracovníky bych chtěla reagovat právě na potřeby sociálních pracovníků, ale také laické veřejnosti. Budu velmi ráda, pokud mi pomůžete web tvořit svými náměty, komentáři a nápady. Chci, aby byl web živým organismem, který bude sdružovat skvělí lidi, kteří jsou hrdí na to, že jsou sociálními pracovníky, svou práci dělají s nadšením a citem a vidí v ní smysl.

Pojďme se do toho tedy společně pustit.

Moc vás zdraví vaše Any

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *