„Proti trampotám života dal Bůh člověku tři věci – naději, spánek a smích“
(Immanuel Kant)
To začínáme pěkně aktivně, že? Pravdou však je, že správný způsobe péče o sebe začíná právě tím, že se dobře vyspíme. Znám to sama na sobě, protože nikomu nepřeji připlést se mi do cesty tak 20 minut poté, co vstanu, po noci, kdy jsem se nevyspala.
První příspěvek se tedy věnuje přímo spánku, který by šlo v našem „kole péče o sebe“ přiřadit k fyzické složce péče o sebe. Napadlo vás někdy přemýšlet o tom, jak spíte?
84% Čechů preferuje 7-9 hodin každodenního spánku, zároveň 22% uvádí, že spánku mají nedostatek.
Každý z nás má jiný biorytmus a svůj denní režim by tak měl upravit svým potřebám. Někdo má ve zvyku chodit spát později a také později vstávat, někdo je naopak ranní ptáče a vstát kolem 5. hodiny mu nedělá problém. Pokud vás zajímá, jak svůj denní režim uzpůsobit tomu, kolik máte v danou dobu energie, zkuste si přečíst článek na Forbes: Jste spíš delfín nebo lev? Přizpůsobte tomu svůj spánek. Zjistíte v něm například, co to znamená slovo chronotyp a jaké typy lidí (chronotypů) podle doktora Michaela Breuse existují (doktor Breus je zároveň autorem knihy Síla správného okamžiku). Díky tomu možná pochopíte, proč se vám ráno nechce vstávat nebo proč kolem 1 hodiny odpoledne nevyřídíte žádnou důležitou schůzku, protože vám to zkrátka nemyslí. Dejte mi pak vědět, v jakém chronotypu jste se našli (já se přiznám rovnou, že jsem typický lev)
Během spánku je produkován melatonin, hormon, který se běžně v organismu vyskytuje, i když s třicátým rokem věku se jeho produkce snižuje. Tento hormon má antioxidační schopnosti, zlepšuje imunitní systém, chrání proti rakovině, přispívá k přirozené tvorbě inzulinu, potlačuje kardiovaskulární potáže a oddaluje výskyt Alzheimerovy choroby. Je to tedy takový anti-agingový zázrak.
Ale zpět ke spánku. Skvělým zdrojem informací o péči o spánku je článek portálu Opatruj.se, který vznikl jako způsob podpory prvoliniových pracovníků v době pandemie. Osobně mě velmi zaujala základní pravidla spánkové hygieny, která sepsal Národní ústav pro duševní zdraví (NUDZ). Krátký souhrn těchto bodů v grafické podobě přikládám níže. Pro ty, co by si rádi přečetli o spánku více, připojuji také odkaz na plné znění pravidel.
Jak jsem si je postupně procházela, donutilo mě to přemýšlet nad tím, zda je ve svém životě dodržuji. Myslím, že největším nešvarem je používání telefonu a dalších elektronických vychytávek právě před spaním. I když v současné době netrpím potížemi se spánkem, často byste mě nachytali, jak před spaním koukám na videa o vaření. A to není úplně dobře. Co vás napadá, když si jednotlivé body přečtete? Taky si uvědomujete, že některou z částí seznamu úplně nedodržujete? Jak se potom promítá do vašeho spánku?
Mým posledním tipem pro odlehčení je prezentace a divadelní představení z festivalu Na hlavu: Tipy pro kvalitní spánek v době covidu i mimo ni. V úvodní části videa je prezentováno, co je potřeba dodržet pro dobrý spánek. V druhé části poté herci prezentují, jak potíže se spánkem mohou vypadat a jak probíhá naše usínání.
První příspěvek cyklu Atlas péče o sebe zakončím několika otázkami, na které by možná bylo dobré si odpovědět:
Kdybych si mohl/a svobodně vybrat, v jakou denní dobu bych vstával/a a v kolik chodil/a spát?
Jakých 5 po sobě jdoucích hodin bych si zvolil/a, pokud bych si mohl/a sám/sama říct, kdy budu pracovat?
Co obvykle dělám před usnutím a jak dlouho mi trvá, než usnu?
Jak vypadá můj spánek? (Budím se často nebo nemohu usnout?)
Pomocí odpovědí na tyto otázky se můžete dozvědět více o tom, jaký je Váš denní rytmus a jak tedy svůj den uzpůsobit tomu, co potřebujete. Prakticky v roli sociálních pracovníků si dokážu představit, že člověk, který raději vstává později, ale nemá problém s tím pracovat déle odpoledne nebo až do večera, je v podstatě ideálním člověk (pokud bychom nezohledňovali jiné skutečnosti jako zájem, nadání, apod.) pro práci v terénních službách a programech, v Nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež a tak podobně. Oproti tomu ti, kterým brzké ranní vstávání vyhovuje, mohou výborně fungovat jako sociální pracovníci ve zdravotnických zařízeních nebo ve veřejných institucích. Důležitým tématem je rovněž směnný provoz a práce v oblastech, které mají různorodou pracovní dobu. Ne každý z nás má tedy možnost úplně striktně a pravidelně určit, jak bude jeho denní harmonogram aktivit probíhat. Právě tomuto tématu se budeme věnovat v některém z dalších příspěvků.
Dobrou noc a v jejím důsledku i dobré dny vám přeje vaše Any
