Co mi dodává energii a co mi ji bere?

V dnešním článku se zaměříme na svou vlastní energii a krátkým cvičením zjistíme, čím můžeme svou energii podpořit.

Platí známé reklamní rčení: „Energie na celé dopoledne?“

Vždycky jsem měla za to, že energie je něco, co buď mám, nebo nemám. Asi to znáte, když po náročném dni přijdete domů a cítíte se jako vymačkaný citron a jste úplně „grogy“. A zároveň, když se Vám něco podaří a máte dobrou náladu, jste plní energie a můžete ji doslova rozdávat. Myslela jsem si, že nemám moc nad tím, kolik energie budu mít, protože mnohdy mému stavu energie ani sebelepší šlofík nepomohl.

Toto vše jsem si myslela tak dlouho, dokud jsem nenarazila na zajímavou knížku s názvem Na vnitřní vlně od autorky Anke Precht (2018). Podle ní neplatí, že by energie byla něco absolutního, co buď máme či nikoliv. K oběma těmto stavům tedy nedochází nějak samo sebou bez našeho přičinění. Své stavy energie máme podle ní možnost aktivně ovlivňovat. Jako příklad uvádí jakoukoliv krásnou vzpomínku, která nás může přenést tam, kde jsme se cítili dobře. Samotné myšlení na něco příjemného v nás má moc navodit příjemný pocit a energii.

Dnes Vás proto poprosím, abyste zkusili krátké cvičení, ke kterému budete potřebovat pracovní list, který je níže. Zkuste si prosím vzpomenout na nějakou hezkou vzpomínkou a nad tím, co Vás podle Vašeho názoru nabíjí energií. Úplně postačí jedna jediná vzpomínka a nějaké tři skutečnosti nebo aktivity, které Vám dělají radost. Jako protipól této „příjemné stránky“ Vás prosím, abyste se zároveň zamysleli nad nějakou mírně nepříjemnou vzpomínkou (nemusí to být nic výrazně nepříjemného nebo traumatizujícího, například: jak za Vámi jednou přišla šéfová s kritikou Vámi odvedené práce). Dále prosím uveďte také pár příkladů aktivit nebo věcí, které Vám energii ubírají a působí na Vás negativně. A aby to všechno nebylo tak komplikované, mám pro Vás připravený pomocný list, který už stačí pouze vyplnit.

Možná se teď ptáte, proč list vyplňovat? V duchu Anke Precht odpovím, že pokud přijmeme myšlenku, že nad svou energií máme moc a můžeme ji ovlivnit, musíme ji nejdříve blíže prozkoumat, abychom věděli, co nám může pomoci v tom, abychom se cítili plni energie nejen celé dopoledne, ale celý den.

Následující část si prosím přečtěte až PO vyplnění listu 🙂

Věřím, že už samotné pátrání v paměti Vás vedlo k tomu více se zaměřit na sebe a trošku se odpoutat od shonu všedních dní. Chtěla bych Vás nyní poprosit, abyste se zkusili po dobu jednoho týdne vždy 20 minut denně nevěnovat skutečnostem nebo aktivitám, které jste popsali v části „Co mi bere energii“, ale naopak těm, které Vás energií nabíjejí. Zkusme si proto slíbit, že se společně zaměříme na to, co nám může pomoci, i když máme možná pocit, že aktuálně není z čeho čerpat a náš život nás výrazně limituje. Pomoci totiž může dle Anke Precht již samotné myšlení na něco pozitivního, tedy třeba na zážitek, který jste někdy v minulosti zažili. Pokud si tento dobrý zvyk 20ti minutových bloků pro svou energii vytvoříme, možná zjistíme, že je nám příjemné u něj setrvat déle než týden. Pro zaznamenávání všeho potřebného jsem pro Vás vytvořila následující list, který si můžete kamkoliv vyvěsit společně s již vyplněným přehledem a mapovat si tak, zda se Vám jednotlivé bloky daří absolvovat.

Věřím tomu, že se Vám alespoň 20 minut denně podaří najít a tento experiment vyzkoušet. Dejte mi pak prosím vědět, co jste během něj prožívali a jak se Vám nápad krátkých bloků pro sebe líbil. Za zpětnou vazbu budu moc ráda.

Mějte krásné květnové dny. Moc Vás zdraví Vaše Any

Zdroj k článku:

Precht, Anke. 2018. Na vnitřní vlně: Jak neztratit mentální energii. Praha: Portál.

Zajímá Vás více o sociální práci?

POŠLETE MI SVŮJ KONTAKT A JÁ VÁS BUDU INFORMOVAT O VŠECH NOVINKÁCH, KTERÉ NA WEBU VZNIKNOU!

MOU ZÁSADOU JE, ŽE NESPAMUJI! DALŠÍ INFORMACE O OCHRANĚ SVÝCH DAT NALEZNETE V SEKCI ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ.

Možná vás bude zajímat

Čokoláda pro duši sociálních pracovníků XV. – když jsme unaveni z věčného soucitu

Taky máte pocit, že už toho o syndromu vyhoření bylo napsáno hodně? Někdy vnímám, že se za něj schovává vše a spojení „ona je vyhořelá/on je vyhořený“ už se poměrně vyprázdnilo svým obsahem a představuje nějakou normu. Pravdou však je, že v reálu se můžeme setkat s více rozličnými situacemi, kdy se necítíme dobře, a přesto nenaplňujeme znaky vyhoření.

S láskou o sociální práci EP 2 – S Helenou Málkovou o podpoře neformálních pečujících

V rozhovoru s Helenou Málkovou se dotýkáme toho, co neformální pečující potřebují a že jsou cílovou skupinou, která si zaslouží pozornost sociální práce. A to navzdory tomu, že z pohledu legislativy stále zůstávají upozaděni. Mluvily jsme ale také o tom, jak těžké je pro sociální pracovnici skloubit rodičovskou a profesní roli a jak jako matka pohlíží na své další pracovní uplatnění.