Poslední dny nám ukazují, že ne vždy je možné si věci naplánovat. Nyní jsme vytrženi z našich běžných životů a činností, což může kromě mnohých komplikací, představovat také prostor pro zamyšlení se nad naším životem. Vzhledem k tomu, že po našich pracovních povinnostech je doporučeno trávit čas doma, můžeme obrátit pozornost více k sobě a zvolnit naše rychlé tempo.
Spousta z nás určitě někdy použila větu až – pak. Tedy věty typu: „Až tento projekt v práci dokončíme, tak budu mít konečně čas na sebe/na svou rodinu/na cvičení…“ a tak podobně. Podle Lehrhauptové a Meibertové (2020), autorek knihy o zvládání stresu, je právě toto přesvědčení spouštěčem stresu, protože se jím upínáme do budoucna k určitému nereálnému očekávání a utíká nám přítomnost. Když poté máme konečně vysněnou dovolenou, ke které jsme se ve svých myšlenkách upnuli, máme pocit, že toho musíme stihnout co nejvíce. Jet na výlet, navštívit kino, absolvovat oslavu s přáteli nebo uvařit něco dobrého. Po skončení takového volna často nakonec zjistíme, že jsme si vlastně vůbec neodpočinuli a jen vyměnili jeden druh stresu za jiný.
Zkusme si proto udělat prostor pro to, co nám dělá radost, ať už to bude cokoliv – horká vana se spoustou pěny, upečení nějakého výborného koláče nebo jen klidná relaxace v posteli. Každý z nás je jiný, a proto na každého z nás platí jiný způsob odpočinku. Není tedy nutné podléhat „módním“ trendům o tom, co je správné a jak by se ideálně měl trávit čas podle nějaké celospolečenské normy. Myslím, že správné je to, co Vás nabíjí a dělá Vám radost.
Tak si tedy udělejme chvilku pro sebe……zdraví Vás Any
a ještě doplním….uvedeným textem je kniha Zbavte se stresu pomocí všímavosti: program na osm týdnů, kterou napsaly L. Lehrhauptová a P. Meibertová. Praha: Grada.
