Čokoláda pro duši sociálních pracovníků IV. – jak na švédskou „fiku“

Každý díl seriálu Čokoláda pro duši sociálních pracovníků je jiný. Chci vám v nich přinášet možnosti pro zamyšlení se nad vlastní péčí o sebe ale také o širších tématech, která se nás možná na první pohled nedotýkají. 

A co si tedy povíme dnes? Dnes se vydáme na cestu do vzdáleného Švédska. Možná jste jej, stejně jako já, nikdy nenavštívili, a možná je zemí, kam se pravidelně vracíte. 

Myslím, že Švédové a jejich umění péče o sebe pro nás mohou být inspirací. Zaměříme se proto na jejich koncept FIKA (čte se „fííka“). 

FIKA = moment, kdy zpomalíme a užijeme si sami nebo s přáteli dobré věci v životě, „kafíčkování“

Stejně jako my Češi chodíváme s kamarády „na jedno“, Švédové mají svou vlastní obdobu – přestávku na kávu zvanou fika. Její nedílnou součástí je snězení něčeho sladkého. Pro Švédy je fika takovou samozřejmostí, že je v mnoha firmách běžnou součástí denního harmonogramu. Důležitý je její společenský význam, který může sloužit třeba také k lepšímu propojení s kolegy. A proč název fika? Jedná se jednoduše o přesmyčku ze slova „kaffi“ – káva.

Švédové jsou druzí na světě ve spotřebě kávy

Švédové si ujíždí na černé kávě bez cukru a mléka. Vzhledem k většímu počtu káv během dne ale volí spíše středně silnou – obvykle překapávanou. Během fiky ale nejde o konkrétní druh kávy, ale spíše o rituál jako takový. Vytvořit si klidný moment dne, kdy se nestresujete ničím negativním. Švédové si pro obalení nervů často připojují sladkou svačinku v podobě skořicového šneka (kanellbular), mandlového bochánku (semla) nebo čokoládového dortu (kladdkaka). 

Naše vlastní fika

Zkusme si udělat doma svou vlastní fiku – půlhodinku, během níž si připravíme horkou kávu a k ní koláč nebo buchtu. Půlhodinku, kdy nebudeme koukat do počítače ani telefonu, ale kdy si pustíme příjemnou hudbu, přečteme si kousek knížky nebo si jen dámy nohy nahoru. Jak by podle vás vypadala taková ideální pauza? Udělejte si ji co možná nejčastěji. Dopřejte si kávu dle vaší chuti – pražíren a prodejců je už nyní nepřeberné množství. 

Vezměme kolegy na fiku

Fika nemá stanovenu danou denní dobu. Domluvte se s kolegy proto alespoň jednou za čas, že neformální část porady přesunete ke kávě a dezertu (brzy ráno nebo třeba po práci). I když se váš vedoucí bude možná bát, že přestávka na kávu ovlivní vaši produktivitu a povedení k „ulejvání se“, Švédové zjišťují, že opak je pravdou. Díky společnému setkání se podaří mnohé ledy v pracovník kolektivu prolomit. Přestávka zároveň vede k načerpání energie pro další náročnou práci.

Zajímavosti o kofeinu

Uvádí se, že doporučená denní dávka kofeinu je pro každého člověka individuální dle jeho metabolismu a odhaduje se někde mezi 20 – 400 mg. Je třeba zohlednit, že kofein přijímáme také v jiných potravinách (zelený a černý čaj, čokoláda). Co se týče způsobu přípravy kávy, tak největší koncentrace kofeinu je v kávě připravované filtrováním. Naopak nejintenzivnější chuť všech tónů kávy naleznete v espressu. Množství kofeinu v kávě ovlivňuje však také odrůda kávy, teplota vody nebo délka její extrakce.

Dostatečný prostor pro vaši vlastní nabíjející fiku přeje vaše Any

Zajímá Vás více o sociální práci?

POŠLETE MI SVŮJ KONTAKT A JÁ VÁS BUDU INFORMOVAT O VŠECH NOVINKÁCH, KTERÉ NA WEBU VZNIKNOU!

MOU ZÁSADOU JE, ŽE NESPAMUJI! DALŠÍ INFORMACE O OCHRANĚ SVÝCH DAT NALEZNETE V SEKCI ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ.

Možná vás bude zajímat

Čokoláda pro duši sociálních pracovníků XV. – když jsme unaveni z věčného soucitu

Taky máte pocit, že už toho o syndromu vyhoření bylo napsáno hodně? Někdy vnímám, že se za něj schovává vše a spojení „ona je vyhořelá/on je vyhořený“ už se poměrně vyprázdnilo svým obsahem a představuje nějakou normu. Pravdou však je, že v reálu se můžeme setkat s více rozličnými situacemi, kdy se necítíme dobře, a přesto nenaplňujeme znaky vyhoření.

S láskou o sociální práci EP 2 – S Helenou Málkovou o podpoře neformálních pečujících

V rozhovoru s Helenou Málkovou se dotýkáme toho, co neformální pečující potřebují a že jsou cílovou skupinou, která si zaslouží pozornost sociální práce. A to navzdory tomu, že z pohledu legislativy stále zůstávají upozaděni. Mluvily jsme ale také o tom, jak těžké je pro sociální pracovnici skloubit rodičovskou a profesní roli a jak jako matka pohlíží na své další pracovní uplatnění.